「POVAHA」

Percy na první dojem nepochybně zaujme svou ohnivou živelností. V jeho očích plane jiskra, kterou objevil až během dospívání a zdá se, že každým dalším dnem ji svou odhodlaností stále posiluje. Je přesně tím typem osobnosti, který vás nenechá sedět stranou. Dovede být chápavý a nápomocný stejně jako chladný a nemluvný. Ovšem pokud Percy nemá zrovna svůj nejlepší den, snaží se mizernou náladu jakýmkoliv způsobem produktivně zužitkovat. Nejvíce pak v posilovně, kde tráví většinu svého volného času. A ačkoliv je to dříč, který si počítá každou jednu kalorii, nedělá mu přílišnou potíž vyvalit se na gauči po boku něčeho chutného a nezdravého. Právě takové prohřešky si ale později nesmyslně vyčítá a je na sebe velmi tvrdý.
Dal by se popsat jako dobrosrdečný mamlas, který svým úsměvem dokáže odzbrojit nejednu slečnu. Bohužel nejdřív jedná a teprve až později přemýšlí nad následky svých činů. Kromě toho stále bojuje se svým sebevědomím. Jsou dny, kdy by se bez studu mohl producírovat po Santa Monice a z toho přechází do stavů absolutní nenávisti vůči vlastnímu tělu. V tyto chvíle se na sebe nemůže podívat ani v zrcadle. Na nikom by nenašel tolik nedostatků jako na sobě samém.
Dříve introvert, nyní klučina, co má kolem sebe spoustu skvělých přátel a lidí, na které nedá dopustit. Není zrovna hádavý typ, ale pokud už se mu něco nelíbí, nezdráhá se projevit vlastní názor.

​

「MINULOST」

Percy se narodil do milující rodiny jako starší ze dvou sourozenců. O pár let později se k němu připojila malá sestřička Margarett a do jisté míry bylo jejich dětství stejně jako u většiny ostatních. Bohužel ke smůle dětí chovali jejich rodiče v srdci ještě jednu hlubokou lásku. Byla to čirá posedlost jídlem. Fastfoody, sladké dobroty a cokoliv, co nárůst kil pouze podporovalo namísto toho, aby šla dolů.
Že je Percy při těle pocítil už jako velmi malý chlapec přímo ve školce. Děti uměly být zlé nehledě na to, zda ještě nedokázaly napočítat do pěti či si samotné ani nezavázaly tkaničku. Viděly někoho, kdo se jen trochu odlišoval a ten byl terčem posměchu. Nicméně předškoláčky si učitelky ještě uměly zkrotit. To, co přišlo po nástupu do první třídy, byla obyčejná, krutá a neomluvitelná šikana. Problém byl však v tom, že Huffmanovi si obhajovali svůj názor a problém viděli u druhých. Že jejich syn evidentně trpěl ve vlastním těle, to už si nemínili přiznat. Argumentovali láskou k jídlu a dostatkem pohybu, který Percy ve škole měl. Což byla sice pravda, ale jak rostl, čím dál více se stranil a ukrýval. Tělocvik pro něj představoval nesnesitelná muka a nejhorší předmět v rozvrhu. Někteří učitelé k němu byli stejně tak „milí“ jako spolužáci. Projít chodbou až ke třídě bylo jako šlapat po rozžhavených uhlících. Neměl jinou možnost, než to vydržet. Byl terčem posměchu a nevěděl, jak z toho ven. Neměl dostatek vůle ani odvahy pro to sám se sebou něco udělat. Pořád to byl malý kluk, který vzhlížel ke svým rodičům.
Všechno se ale změnilo v jedno červnové dopoledne. Ve škole měli sportovní den a Percy, ačkoliv si opravdu přál zůstat doma, nesměl svou účast vynechat. Podlý tělocvikář si zkrátka vymyslel, že se jim výkon v jedné ze sportovních disciplín bude jako důležitá známka počítat do průměru. Na Percyho zbylo štafetové běhání. Nejhorší možnost. Ale nevzpíral se. Rezignoval. Jeho výkon nebyl ani zdaleka průměrný, ba naopak. Běžel, div nevypustil duši a pak se to stalo. Nohy vypověděly službu a mladý tmavovlásek zkolaboval. Uprostřed horkého dne a před zraky celé školy.
Po převozu do nemocnice a potřebných lékařských testech se ukázalo, že do mdlob Percyho poslal nedostatek cukru. Závěr ošetřujícího lékaře zněl tedy jednoznačně – hypoglykémie. Kdo by se divil, když byl kluk vedený v tak nezdravém životním stylu. Snad ještě horší, než tato špatná zpráva byl přístup Percyho rodičů. Opět to nebyla jejich chyba. Vzpírali se a i přes jasné instrukce a kárání doktora to bylo zdravotnictví, které dělalo věci horší, než ve skutečnosti byly. Z pohledu Percyho to byla neuvěřitelná snůška nesmyslných řečí. Byla to konečná. Tehdy se zařekl, že svůj život od základů razantně změní. Pokud ho k tomu nevedli rodiče, musel to být on sám. To on měl za sebe a své zdraví zodpovědnost.
Začal proto sportovat, jíst zdravě a dělat vše pro to, aby shodil přebytečná kila. Sestavil si amatérský cvičební plán, z jídelníčku vyřadil všechna nezdravá jídla a v podstatě se z něj za velmi krátký čas stal kluk, který přestal být závislý na svých rodičích. Jídlo si připravoval sám a namísto jízdy autobusem do školy chodil výhradně pěšky nebo si bral kolo. Nešlo to lehce a nejednou jej přepadaly myšlenky na to, že všechno vzdá. Každodenní rutina v podobě aplikace glukagonu. Kdykoliv viděl miniaturní jehličku, uvědomil si, že jeho život může při každém zaváhání viset na vlásku. A to on nemínil dopustit. Měl velké plány. Chtěl toho ještě spoustu prožít a dohnat všechno, o co ho mizerné dětství v uvěznění obezity připravilo. Naučil se plavat a přišel na chuť pohybu.
Za ty roky se vypracoval až do současné podoby. Přivydělává si jako trenér ve fitness centru a není dne, kdy by do svého rozvrhu nezakomponoval pohyb. Dodržuje pravidla, zdravě se stravuje a konečně může říct, že si opravdu užívá života. Ačkoliv jej ten strach, že se vše navrátí do starých kolejí, neustále svazuje. První rok na vysoké je výzvou, kterou musí zdolat, pokud chce dosáhnout dalšího ze svých snů. Starost mu ale dělá mladší sestřička, neboť ta je stále pod velkým vlivem rodičů. Zatímco se Percy odstěhoval na univerzitní kolej, Margie zůstala bez jeho dozoru. A ačkoliv se rodičům snaží ze všech sil vysvětlit, proč by měli výchovu sestry v mnohém změnit, zatím neuspěl. To jediné, co si Percy přeje je, aby Margarett nedopadla jako on.

​

「RODOKMEN」                                                                                       

Otec - Lewis Huffman

Matka - Georgia Huffman

Sestra - Margarett Huffman

​

「ZAJÍMAVOSTI」

Vzhledem k tomu, že měl dříve problémy s obezitou, říkali mu spolužáci „Pecivál“. Dosud je na toto oslovení poměrně háklivý.

Často se prohlíží v zrcadle a kontroluje, zda nepřibral na váze.

Trpí hypoglykémií.

Na střední škole se pak aktivně věnoval americkému fotbalu, který by jednou rád hrál na profesionální úrovni.

​

「ZÁLIBY」

Sport všeho druhu, nejvíce ale americký fotbal
Zdravý životní styl
Cestování (nejraději stopem)
Vaření
Hudba a hra na kytaru
 

​

​