VÍTEJ,
právě jsi se dostal/a na stránky real life textového RPG.
Tato hra se odehrává v reálném čase ve městě Los Angeles, ale ocitnout se můžeš i na jakémkoliv jiném místě, pokud se tvoje postava rozhodne pro cestování. Zde si můžeš splnit své sny skrze tvou postavu nebo si vyzkoušet život v cizí kůži, zjednodušeně: fantazii se meze nekladou a je jen na tobě, co si pro svou postavu připravíš.
ADMIN TEAM
「ORIENTACE」
Pansexuál
「STATUS」
Nezadaná
「ZNAMENÍ」
Panna
「DREE ZERVAS」
「HRÁČ」Yoshi
「FC」Emma D'Arcy
「VĚK」30 let
「DATUM NAROZENÍ」15.9.1994
「MÍSTO PŮVODU」Řecko
「POVOLÁNÍ」Manažerka
「ÚČAST NA AKCI」
「VZHLED」
Na zápěstí má menší jizvy od řezných ran.
「POVAHA」
Odvážná a neústupná ve svých rozhodnutích. Pokud se za něco rozhodně, stojí si za tím. Je sebejistá, ale pokud nastane nepříjemná situace, dokáže skoro až zamrznout. Stačí špatná poznámka nebo dotek. Jako empatická osoba si dokáže představit potíže nebo radosti druhých. Ráda pomáhá, pokud to člověk potřebuje a dokáže o tom mluvit. Avšak neudělá první krok, pokud se na to necítí. Její laskavost nemá malé hranice. Pro milované udělá vše a snaží se, aby je viděla šťastné. Jejich úsměv je jí odměnou, ale ráda si i poslechne chválu nebo vděčnost, že tu je. Jednou z mála negativních vlastností je vztahovačnost. Špatně řečená věta a problém je na světě. Není řeč o hádce ale spíše o její touze se dozvědět, proč.
「MINULOST」
Dree žila do svých 18 v řecku, než se díky výměnnému pobytu dostala do ameriky. Dětství nebylo tolik růžové, ale ráda vzpomíná na dny, kdy se jako malá mohla po ulicích Nea Iraklitsa projíždět na starých kolech. Skvělé byly i dny, kdy sem začali jezdit turisté s dětmi a bylo jedno jestli jsou ze zahraničí nebo jen z jiného koutu řecka. Ony si vždy našly cestu, jak se spřátelit, když to šlo. Krásné vzpomínky byly i na zesnulého otce, kterého nešlo vyléčit. Naučil ji toho dost, co se týkalo zábavy s dětmi. Třeba jak postavit malé motokárky nebo jak si vyrobit luk nebo vyřezávat věci. Bylo to fajn, dokud nezemřel.
Po jeho smrti se jakoby zastavil čas. Všechno bylo tak nějak stejné a monotóní. Jediné, co se začalo měnit, bylo město. Začalo se z něj stávat vyhledávanější letovisko a bývalý přátelé se stěhovali do větších měst za prací. Po roce z jejich party zbylo 5 přátel. Dvě holky a tři kluci. Společně koukali na lidi, kteří odkupovali domy po bývalých sousedech a stavěli z nich nové ubytování pro dovolenkáře nebo letní sídla pro zbohatlíky.
Když šel pomalu ke dnu její život s partou, tak i ten doma. Není všechno zlato, co se třpytí. Máti si našla nového přítele, který se přistěhoval z itálie zpět do rodné země. Byl docela milý, nebyl nijak zlý a občas Dree něco koupil. Dree si vážila téhle pozornosti a viděla v tom tátu. Přehlédla pár chyb, které ji nepřišly tak důležité, protože to občas udělal kde kdo. Od nečastých a pro ni náhodných návštěv v koupelně to přešlo do probuzených nocích, kde viděla jeho, jak je v jejím pokoji a hned odešel. Jako náctiletá to držela v tajnosti, protože se bála a nechtěla vidět mamku, která by byla zklamaná sama sebou, že si našla někoho takového. Pak se to zase stupňovalo, kdy ho viděla nahého a cítila doteky někde, kde neměl co dělat. Když dala znát o sobě, že je vzhůru, hned odešel, jakoby se lekl.
Snižil její sebevědomí a ukázal jak je lehké se dotknout jejího těla. Sledování za oknem v koupelně se stávalo časté. Kolikrát viděla v okně jeho, jak se ihned skrčil. Přišla si jako v kleci. Nechtěla zklamat matku a hlavně se bála, že by ji neuvěřila. Chtěla začít znova nebo umět vracet čas, aby se vrátila zpět do doby, kdy její parta byla úplná a táta naživu. Se zbytkem party se stále vídala ve škole ale už se neuměla smát tolik jako předtím. Nechtěla na sobě cítit nečekaný dotek nebo tak podobně.
Ve škole už taky nebyla tak průbojná a přestala se účastnit jejího oblíbeného florbalu. Někteří si toho všimli a ze slušnosti se zeptali, ale po jedné otázce: ,,Je všechno v pořádku Dree?" jejich snaha skončila. Zájem nula a kámoši si to zlehčovali. Vážně všechno z toho lepšího života mizelo. Dalo by se říct, že si začala vážit akcí, kde byl alkohol a spolužáci. I takový ukončovací ples byl něco, co si neskutečně užila a chtěla nechat napořád. Přežila i to, že musela věnovat tanec jemu, jakožto "hlavě" rodiny. Pitomá tradice.
Po ukončení studia hledala nějaké možnosti, díky kterým by se dokázala dostat pryč. Naskytl se pobyt v americe, který by zahrnoval i nějaké studie a práci v kavárně. Neznělo to zle a něco málo na nějaký ten poplatek nebo věci. Chtěla to zkusit, protože "domů" se může vrátit asi kdykoliv. Když odjížděla, rostlo v ní nutkání říct matce úplně všechno. Akorát v ten den, kdykoliv chtěla začít, zasekla se ji a nešla říct. Papír a tužka snese hodně a napsala to. Zabalila to do obálky a nechala to mamce na přečtení.
Na letišti, když se máti s otčímem loučili, ona ho neobejmula a skoro se ani nepodívala. Otázkám ohledně toho se vyhýbala.
Odletěla s tím, že nalila do požáru benzín, ale jak uhasne, to už prozatím neuvidí. V Americe to vypadalo skvěle. Ten vzduch, který voněl po dešti a pachu mokrých chodníků ve městě. Mořský vzduch tu byl občas také cítit, ale nebylo to jako doma. I přes to, co se dělo.
Brigády byly v kavárně, která byla nedaleko ubytování. Bydlela u rodiny, která poskytovala tuhle možnost. Velice si sedli ale jejich přátelský přístup ji přišel vlezlý, ale to netušila, že je to tu normální. Hodně ji to překvapovalo a zároveň děsilo. Neustále v tom viděla matčinýho přítele. Přátele si hledala těžko. Všichni si dávali ruce přes ramena a objímali se. Příšerný zvyk. Své přátele si získala z náhodných konverzací, které se odehrávaly kdekoliv. V kavárně, na ulicích, kde se nachází její nový dům, ve škole nebo při sportech. A to byla ta jedna z těch dokonalých věcí. Znovu se vrátila ke sportu.
Po dokončení studia zůstala ještě u rodiny, která ji přijala. Za tu dobu se jí nepřihodilo nic špatného a ani tomu nic nenaznačovalo. Pomáhala jim s jejich nově narozeným synem. Dustin byl její tak trochu vysněný bratr a svým způsobem nejlepší kámoš. Mohla mu říct jakýkoliv tajemství a ten rošťák to neřekl nikomu. Dree ho hlídala tak často, jak ji to práce dovolila. Snažila se vydělat si na svůj byt nebo dům. Chtěla jim ulevit od dalšího hladového krku, i když ji to nikdy nevyčetli.
Dneska žije ve svém malém domku v LA a pracuje jako manažer. Zkouší si najít čas v už tak nabitém harmonogramu a zajít na tréninky florbalu. A i když se daří, je to vyčerpávající ale stojí ta zábava za to.
「ZAJÍMAVOSTI」
Ma fobii z výšek.
Její otec je mrtvý, matka a její přítel, děda a babičky zůstaly v Řecku.
Jedna z jejích kartiček Pokémonů má hodnotu před 1000 dolarů a nosí ji v obalu neustále u sebe pro štěstí.
Věří příběhům z různých zemí o nadpřirozených bytostech.
Sama si myslí, že nosí štěstí.
Pravidelně chodí na tréninky florbalu.
Umí bruslit.
Její angličtina má stále hrubý přízvuk z Řecka a její nejoblíbenější slovo je lovely.
「ZÁLIBY」
Miluje hru Uno.
Je vcelku velkým fanouškem Marvelu a Dc.
Sbírá Pokémon kartičky.
Florbal.
Miluje vaření a ráda kouká na různá videa
ohledně toho.