「POVAHA」

Inessa Yoshi je takové veselé děvče už od narození. Byla a je dosti zvědavá a ráda poznávala nové věci, i když to zrovna nebylo to správné rozhodnutí. Od malička se ani nebála ničeho, čeho se bála jiná mala dítka a maximálně se tomu jen smála. Svou živost a radost ze života neztrácela ani přes dospívání, i když se ji začaly objevovat první pocity bezcennosti. A to kvůli tomu, že nikdo z její rodiny není úplně open pro lgbt+ komunitu a Inesska věděla, že je jedním z nich. Jako pansexuál sice mohla chodit i s chlapci, ale nikdy takového nepotkala. Měla na ně úplně jiné nároky, než na ženy. Z další strany byl nátlak rodičů, kvůli přihláškám na vysokou, kam se dostala, ale taky i to, jestli má přítele a budoucího manžela. Nějakou chvíli si na to zvykala než došla do bodu, že už to nevnímá a přejde to bez nějaké zmínky. Zároveň úplně miluje, když si může s někým jen tak povídat nebo se o někoho starat. Kdyby to šlo, chtěla by být strážným andělem. Svým způsobem miluje něco, čeho si většina lidí nevšimne a málo kdo ji za to poděkuje. Aspoň vidí, kdo je všímavý človíček.

​

「MINULOST」

Narodila se do rodiny manažera firmy známé značky mobilu v Seoulu a matce, která pracovala jako průvodce po Seoulu. Její rodiče se seznámili, když její otec byl právě na dovolené v Japonsku a maminka mu dělala průvodce. Po pár letech chození na dálku a konečnému sestěhování se, se i vzali. Rok od svatby se jim narodilo jediné dítě, které v rodině Kim je a to malá Inessa Yoshi Kim. Rodiče se nemohli shodnout na jméně a tak zvolili tu nejlepší možnost, co možná v manželství a ve vztahu má být, kompromis. Striktní výchova nebyla asi nic nového v asijské rodině a hlavně v Koreji. Rodina tam žila do doby, než otec dostal nabídku práce v USA a to v Los Angeles. Měl jít na stejnou pozici ale měl tam být i pro asijskou menšinu, které tam bylo hodně. Prostě svět obchodu. Iness tenkrát bylo kolem 7 let, když poprvé letěla přes moře. ,,A maminko? co je ta velká kaluž, která je pod námi? To ji jako nepřeskočíme?" ,,Zlatíčko, to je oceán a ten se nedá přeskočit." usmála se na ni maminka. ,,Tak sleduj mami! Až budu velká, přeskočím ho!" Hlásilo nadšeně malé dítě. Malý snílek docházel první roky do soukromé školy, kde se učila pořádně anglicky a také se tam přidala španělština. Měla občas problémy se zapamatováním slov, protože již takhle znala dva jazyky. Japonštinu a korejštinu. Korejsky uměla psát i číst, ale japonsky zvládla jen pokročilé základy a číst. Angličtina měla jednu výhodu, byly velmi jednoduchá. Asi v 10 letech dělala rozdílovky, aby mohla nastoupit do normální státní školy, kam se hrozně moc těšila. Neměla žádný strach a ani stres z prvního dne. Vždycky usměvavá a hodná či nápomocná se tam prezentovala až do doby, než šla na střední. Na základní škole si ještě stihla najít doslova koníček. Začala se věnovat jezdectví, tanci a běhu. Občas zastupovala ve sboru ale nijak ji to nebavilo a nenaplňovalo.​ 

V jezdectví se rychle uchytávala a brzo si udělala díky rodičům licenci, díky kterým je prý profi-jezdec. Ale nikdy si na to moc nehrála, zůstala tak trochu v ústraní, pokud ji rodiče nezačali tlačit do závodů. Když už za to platili, tak ať se snaží a něco z toho je. V době prvního ročníku na střední schválně spadla a doufala, že si něco zlomí, aby zjistila, jak budou reagovat její rodiče. Překvapivě to vzali jako starostliví a milující rodiče z USA. Měla chvíli klid a takový odpočinek. Ve druháku na střední si začala uvědomovat a hlavně se zajímat i sama o sebe. Snažila se poznávat to své hlubší já a jak se vlastně cítí. I přes tu veselou povahu, tak má v sobě tolik věcí, co by vždycky tak ráda řekla. Každou noc si představovala, že má někoho, s kým tohle probírá na balíku sena/slámy nebo jen tak na louce či na pláži. Později to nebylo jen v noci, ale i ve dne, kdy se díky tomu lehce zasnila a nedávala pozor. Tak se z toho stal daydreaming v pokročilé fázi. Ale v rodině se na nějaké psychické problémy nikdy nehrálo a bralo se to jen jako mínus člověka. A navíc Inesska byla vždycky veselé dítě a tak vlastně tohle nebrali v potaz. Zároveň si uvědomovala, že tak trochu nebude podle rodičů normální člověk. Začalo to na hodinách jazyka, jako ve většině případů. I když tady byla výjimka. Bylo to pouze suplování a madam učitelka měla jako hlavní předměty historii a tělocvik. Byla tam v jejím druháku první rok a ještě byla v takových hezkých letech, asi 33 let jí bylo. Povahou byla klidnější a uzavřená. Neodpovídala jen tak někomu na otázky o osobním životě a občas byla lehce odměřená. Avšak když se usmála nebo zasmála se něčemu vtipnému, Inessky srdce úplně bilo radostí. Vždy se těšila na její hodiny, ale nesdílela s nikým tohle potěšení, jak krásnou učitelku mají. Snažila se na ní usmívat co nejvíce to šlo, ale taky přirozeně, aby to nebylo divné a občas ji to oplatila. Nejspíš do ní byla platonicky zamilovaná a před kluky nebo kýmkoliv se ji snažila nenápadně bránit. 

Platonická láska se nikdy nevyklubala v nic víc, než jen v dobrý a možná přátelský vztah mezi učitelem a studentem. Iness chápala, na jaké rovině musí být, ale tak moc ji to svádělo, aby to překročila. Přeci jen zakázané ovoce chutná nejlépe. Když však poprvé ochutnala tohle ovoce, to bylo ve čtvrťáku na párty, kam byla pozvaná jako ta populární holka ze sportu a navíc se ji začalo dařit i u koní. Pár soutěží měla přes prázdniny vyhraných a menší ale fakt menší finanční obnos z nich dostala. Nicméně na té párty potkala Claudie. O dost menší holčina, co byla sice energetická, ale submisivní vůči ostatním. Yoshi měla ihned pocit z chování, že ji tak trochu hlídala, ale nekecala ji do toho, co chce udělat. To nedělala nikdy u nikoho. Ten večer se hodně nasmály nebo si vyměnily pár polibků s dotyky náklonosti. Po čas celého roku nebo po čas celé školy chodila i na aktivity školy. Třeba jako tanec, který ji fakt bavil. Soutěže ale docela vynechávala, protože toho bylo moc. Občas byla tak unavená, že usínala na tréninku o pauze, kolikrát ji musel budit někdo v autobuse. Bylo by lepší toho na vejšce nechat anebo jen občas. Stipedium stejně dostane díky koním a ne díky tanci. Zkoušky udělala úspěšně a vážně se díky koním dostala na vejšku jednodušeji. Z toho měli i radost rodiče, který konečně viděli i nějaký užitek z těch drahých koní. Na prázdniny ji otec s maminkou koupili asi ten nejlepší dárek, který dostala. Mladého koně, kterého si chtěla nechat uchovnit. Krásný černý hřebec jménem Blue Moon of Opera. Jména koní ji vždycky pobavila. Kolikrát nedávala smysl ale vlastně jo. Dnešním dnem je na vysoké škole, kde primárně studuje literaturu a věnuje se sportům. Přemýšlí, že by byla učitelkou, ale jistá si není. Nejraději by byla jen někým a hlavně sebou. Občas má pocit, že to co chce, chtějí vlastně její rodiče.

​

「RODOKMEN」

Otec - Kim Seunghyun

Děda - Kim Mingue

Babička - Lee Jimin

Matka - Minato Usagi

Děda - Minato Yuki

Babička - Satomi Yu

​

「ZAJÍMAVOSTI」

• Párkrát dostala malou spolupráci s jezdeckou značkou nebo byla v časopise v jezdectví.

• Iness nemá téměř strach (má čisté svědomí a nelekne se).

• Obejmutí pro ní znamená jako největší projev přátelství/lásky.

​

「ZÁLIBY」

• jezdectví

• čtení (beat generation and Bukowski)

• tanec

• daydreaming

​

「GALLERY」