「VZHLED」

Tato dívka vypadá v obličeji jako andílek.

Je 162 cm vysoká.

Má dlouhé, kudrnaté, hnědé vlasy. Ty jí sahají až po pás.

Má uhrančivé velké modré oči.

Její postava je hubeňoučká – sportovní. 

​

「POVAHA」

Je to vcelku hodné děvče, když člověk přehlédne, že krade, příležitostně kouří, docela dost opovrhuje ostatními a využívá svůj vzhled k tomu, aby dostala co chce.

Má jen pár nejbližších přátel, za které by dala ruku do ohně, jak se říká. To o ní vypovídá, že je oddaná kamarádka.

Je hodně společenský typ, ráda tráví čas venku. Každou volnou chvíli je někde a nikdy neodmítá kamarády, když jí tahají za zábavou. A i tak má ráda jednou za čas svůj klid. Hezky se zavřít do pokoje s čajem, papírem a tužkou. V takových chvílích se vždy věnuje kreslení, nebo psaní příběhů – má to ráda, protože díky tomu uteče na chvíli z reality.

Nikdy se ničím nechlubí, nesvěřuje. Nemá potřebu o sobě mluvit. Vždy se snaží odvést pozornost jinam, než aby mluvila o sobě a svém soukromí.

​

「MINULOST」

Narodila se v Itálii, kde žila do svých 9 let. V těchto jejích letech se celá její rodina přestěhovala do Kanady, kde bydleli do jejích 12 let. V těchto letech jí čekalo další stěhování a to právě do LA, kde už zůstali. Vždy to bylo kvůli práci rodičů.

S rodinou měla krásný vztah. S matkou se celkem často hádaly, ale jen proto, že byly stejné povahy. Jinak se milovaly. Svého otce nikdy nepoznala, protože opustil její matku, když jí bylo osm měsíců. Nikdy ho nehledala, neboť otce jí vynahradil mamky nový manžel, který do jejich života vstoupil, když Francesce bylo 5 let. S tím mamka pak měla její mladší sestru.

V životě jí nikdy nic nechybělo. Měla v podstatě vše na co si ukázala a to možná vedlo k tomu, že měla potřebu už od útlého věku tak nějak rebelovat. Chodila za školu, občas ukradla mamce nějaké peníze, sem tam kouřila marihuanu, utíkala z domu, když dostala zaracha. Dost často proto poslouchala, že by se mohla umoudřit a být víc jako její mladší sestra, která byla opravdu vzorná. 

V jejích 21 let prožila svou první autonehodu, při které byla řidičem. Dost vážnou autonehodu. V nemocnici strávila 3 měsíce. S tím, že měsíc byla v kómatu. Po probuzení počkali doktoři pár dní, než jí oznámili, že její rodiče a sestra při té nehodě zemřeli. V tu chvíli sama chtěla umřít. Naštěstí to nevzdala, ale hodně jí to změnilo. Přes rok docházela na fyzioterapie a hned po tom, co byla schopná postavit se zas na nohy, začala pracovat jako pokladní v krámku kousek od svého bytu, který ji zůstal po smrti rodičů. Nechtěla tam bydlet, protože to bolelo, ale na druhou stranu odejít nechtěla. Vlastně ani nemohla. V tu dobu si začala i zas trochu užívat života. Sem tam zašla do nějakého klubu s přáteli, nebo klidně i sama. A když jednou byla sama takto venku, narazila na týpka jménem Ezra Baileys. Konkrétně v jednom baru. Seděla si při baru a popíjela drink když jí oslovil. Nijak jí nevadí, když jí takto někdo osloví, tak se s ním dala do řeči. Hlavně také kvůli tomu jeho šibalskému úsměvu. Hned poznala, že to nebude žádný slušňáček a tak když přišlo na placení, rozhodla se, že ani jeden z nich platit nebude. Koukla kolem sebe a neuniklo ji jak si chlápek vedle ní strká peněženku do kapsy u kalhot. Sesedla ze židle a „omylem“ do chlápka vrazila. Začala se mu omlouvat a přitom mu vytáhla peněženku z kapsy aniž by to postřehl. Hned na to se otočila na Ezru, v očích jí plály plamínky a ukázala mu peněženku. S tím, že mu rovnou oznámila, že ani jeden z nich dnes neplatí. A jelikož je to chytrá holka, tak zaplatila útratu a při odchodu peněženku strčila někomu jinému do kapsy. Protože jak se říká: „Náhoda je blbec.“ a dotyčný, kterému ji ukradla by se mohl vrátit s tím, že to byla právě ona, kdo ho okradl. Od té doby jsou s Ezrou docela dobří kamarádi. Aspoň ona to tak bere. Doktoři jí od začátku tvrdili, že gymnastiku už nebude schopná dělat. Naštěstí ani s tímto se nikdy nesmířila a každý den na sobě dřela. Někdo by mohl říct, že se stal zázrak. Ona tvrdí, že to chtělo jen pevnou vůli.

V jejích 23 letech se dostala k práci v místním cirkuse, kde dělá hadí ženu a akrobatku. Mívá dny, kdy jí sešroubované části těla hodně bolí, ale nikdy to na sobě nedá znát. Vystoupí i s tou bolestí. V cirkuse pracuje do dnes a je tam naprosto spokojená. A jak že se k této práci dostala? Je to jednoduché. Jednou byla právě na představení onoho cirkusu a byla z toho nadšená. Tak jako nikdy. V ten den nad tím vystoupením přemýšlela více a tak po vystoupení sebrala veškerou odvahu a šla se jednoho vystupujícího zeptat, jestli by pro ní u nich bylo místo. Tím se dostala až k principálu cirkusu. Ten po ní chtěl, aby mu ukázala co umí, a když mu ukázala jak ohebná je, tak ji hned vzal. Nevystupovala hned, nejdřív spolu vymysleli číslo, nazkoušeli ho a až pak se dostala na scénu. Avšak když se tak stalo, tak to bylo pro ní něco neuvěřitelného. Měla z toho neskutečný pocit. A ten přetrvává u každého jejího vystoupení.

​

「RODOKMEN」
Otec: † Damiano Bianchi – Ital (Nevlastní, pravý otec jí neznámí.)

Matka: † Jacqueline Bianchi – Francouzka (Za svobodna Bernard.)

Mladší sestra: † Olivia Bianchi

​

​

「ZAJÍMAVOSTI」

Od 3 let dělá gymnastiku a akrobacii.

I přes to, že je hetero, tak už párkrát měla něco i s holkou. Líbilo se jí to, ale jen proto, že to bylo něco jiného. Prostě takové zpestření života, ale nikdy by si nedokázala představit, že by vyloženě začala randit a chodit s holkami.

Mluví plynule Italsky, Francouzsky a Anglicky.

Deprese je součástí jejího dennodenního života a proto dochází jednou týdně k psychologovi.

​

「ZÁLIBY」

Její práce v cirkuse

Kapsářství

Alkohol

Kreslení

Psaní

Večírky všeho druhu

​

「GALLERY」